|
|
Jugoslávie na křižovatce. Reflexe jugoslávského tisku na počátku roku 1990
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce analyzuje činnost dvou jugoslávských deníků, záhřebského Vjesniku a bělehradské Politiky, na počátku roku 1990, tedy v době předcházející rozpadu SFRJ. Snaží se nastínit základní postoje a názory těchto periodik k třem vybraným událostem a problémům, které v lednu roku 1990 dominovaly na jugoslávské politické a společenské scéně. Patří mezi ně start ekonomických reforem federálního premiéra Ante Markoviće, projevy chorvatského a srbského nacionalismu na příkladech shromáždění HDZ a SNO a krach XIV. sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie. Tyto události a jevy jsou zařazeny do širšího rámce vnitropolitického vývoje jugoslávské federace. Klíčová slova: tisk, reflexe, Jugoslávie, komunistická strana, ekonomická reforma
|
|
|
Jugoslávský model socialismu jako inspirace pro ekonomické reformy 60. let 20. století v NDR, ČSSR a Maďarsku
Uxa, Šimon ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce Jugoslávský model socialismu jako možná inspirace pro ekonomické reformy 60. let v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku se věnuje tématice vytváření určitých modifikací a specifik ekonomických systémů uvnitř východního bloku. Za fakticky jedinou alternativu dominantního, direktivně centralizovaného sovětského modelu byl několik let považován tzv. jugoslávský experiment, který se v balkánském státě vyvíjel již od dob sovětsko-jugoslávské roztržky z konce 40. let minulého století. Právě v 60. letech se mnohé státy východního bloku, které až dosud prakticky kopírovaly sovětský ekonomický model, pokusily o uskutečnění ekonomických reforem, které by pomohly odbourat mnohá negativa dosavadní ekonomické soustavy a tím stabilizovaly a zefektivnily hospodářský vývoj. Je zcela přirozené, že při hledání nových možností a stimulů představoval jugoslávský samosprávný systém jednu z možných inspirativních cest jak reformovat často nefunkční hospodářské soustavy. Hlavním cílem práce je snaha ukázat jak reflektovali plánovači ekonomických reforem v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku v praxi vyzkoušený jugoslávský model a do jaké míry představoval inspiraci pro ekonomické reformy v těchto zemích. Klíčová slova: Samosprávný socialismus, Nový ekonomický...
|
|
|
Jugoslávský model socialismu jako inspirace pro ekonomické reformy 60. let 20. století v NDR, ČSSR a Maďarsku
Uxa, Šimon ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce Jugoslávský model socialismu jako možná inspirace pro ekonomické reformy 60. let v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku se věnuje tématice vytváření určitých modifikací a specifik ekonomických systémů uvnitř východního bloku. Za fakticky jedinou alternativu dominantního, direktivně centralizovaného sovětského modelu byl několik let považován tzv. jugoslávský experiment, který se v balkánském státě vyvíjel již od dob sovětsko-jugoslávské roztržky z konce 40. let minulého století. Právě v 60. letech se mnohé státy východního bloku, které až dosud prakticky kopírovaly sovětský ekonomický model, pokusily o uskutečnění ekonomických reforem, které by pomohly odbourat mnohá negativa dosavadní ekonomické soustavy a tím stabilizovaly a zefektivnily hospodářský vývoj. Je zcela přirozené, že při hledání nových možností a stimulů představoval jugoslávský samosprávný systém jednu z možných inspirativních cest jak reformovat často nefunkční hospodářské soustavy. Hlavním cílem práce je snaha ukázat jak reflektovali plánovači ekonomických reforem v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku v praxi vyzkoušený jugoslávský model a do jaké míry představoval inspiraci pro ekonomické reformy v těchto zemích. Klíčová slova: Samosprávný socialismus, Nový ekonomický...
|
|
|
Jugoslávský model socialismu jako inspirace pro ekonomické reformy 60. let 20. století v NDR, ČSSR a Maďarsku
Uxa, Šimon ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce Jugoslávský model socialismu jako možná inspirace pro ekonomické reformy 60. let v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku se věnuje tématice vytváření určitých modifikací a specifik ekonomických systémů uvnitř východního bloku. Za fakticky jedinou alternativu dominantního, direktivně centralizovaného sovětského modelu byl několik let považován tzv. jugoslávský experiment, který se v balkánském státě vyvíjel již od dob sovětsko-jugoslávské roztržky z konce 40. let minulého století. Právě v 60. letech se mnohé státy východního bloku, které až dosud prakticky kopírovaly sovětský ekonomický model, pokusily o uskutečnění ekonomických reforem, které by pomohly odbourat mnohá negativa dosavadní ekonomické soustavy a tím stabilizovaly a zefektivnily hospodářský vývoj. Je zcela přirozené, že při hledání nových možností a stimulů představoval jugoslávský samosprávný systém jednu z možných inspirativních cest jak reformovat často nefunkční hospodářské soustavy. Hlavním cílem práce je snaha ukázat jak reflektovali plánovači ekonomických reforem v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku v praxi vyzkoušený jugoslávský model a do jaké míry představoval inspiraci pro ekonomické reformy v těchto zemích. Klíčová slova: Samosprávný socialismus, Nový ekonomický...
|
|
|
Jugoslávie na křižovatce. Reflexe jugoslávského tisku na počátku roku 1990
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce analyzuje činnost dvou jugoslávských deníků, záhřebského Vjesniku a bělehradské Politiky, na počátku roku 1990, tedy v době předcházející rozpadu SFRJ. Snaží se nastínit základní postoje a názory těchto periodik k třem vybraným událostem a problémům, které v lednu roku 1990 dominovaly na jugoslávské politické a společenské scéně. Patří mezi ně start ekonomických reforem federálního premiéra Ante Markoviće, projevy chorvatského a srbského nacionalismu na příkladech shromáždění HDZ a SNO a krach XIV. sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie. Tyto události a jevy jsou zařazeny do širšího rámce vnitropolitického vývoje jugoslávské federace. Klíčová slova: tisk, reflexe, Jugoslávie, komunistická strana, ekonomická reforma
|
|
|
Hospodářské reformy centrálně plánované ekonomiky na příkladu Rozsypalových reforem v ČSSR
Forštová, Tereza ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá centrálně plánovanou ekonomikou v Československu od první poloviny 50. let do počátku 60. let 20. století. Pozornost je věnována pokusům o hospodářské změny, konkrétně Rozsypalovým reformám v 50. letech 20. století. V první části se zabývá stručným uvedením do problematiky centrálního plánování, dále práce věnuje pozornost prvnímu a druhému pětiletému plánu, jejich neúspěchů a dopadů na československou ekonomiku a nakonec přechází k samotným příčinám, vývoji a důsledkům Rozsypalových reforem. Zvolené téma je řešeno pomocí metody deskripce. Hlavními cíli jsou nejen zanalyzovat a zhodnotit ekonomickou reformu, ale také si uvědomit první rozsáhlé snahy o změnu tehdejší ekonomické situace. Rozsypalovy reformy však nebyly úspěšné. Hlavní překážku těchto snah totiž tvořil samotný systém centrálního řízení ekonomiky.
|
|
|
Teoretická východiska tzv. Šikovy reformy
Syřišťová, Adéla ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Základním tématem této diplomové práce jsou ekonomicko-teoretické představy, které v rozličné míře přispěly k vytvoření oficiálního vládního programu ekonomických reforem v šedesátých letech 20. století v Československu. Práce bude především analyzovat příčiny úspěchu Šikova reformního hnutí mezi československými ekonomy a vedením KSČ. První část studie se bude zabývat přeorientováním hospodářství a zahraničního obchodu ČSR na Sovětský svaz a jeho satelitní země, jakož i význam ČSR pro fungování Rady vzájemné hospodářské pomoci v padesátých letech. Krátce bude zmíněn první pokus o ekonomickou reformu vedený Kurtem Rozsypalem a problematika dalších návrhů na změny v centrálním plánování. Rozhodující část této práce bude věnována teoretickým návrhům a směrům, které vytvářely předpoklady pro realizaci konkrétní ekonomické reformy v šedesátých letech. V rámci zpracování daného tématu by studie měla odpovědět na otázky: Jaké byly další ekonomické programy a jejich představitelé? Mohli tito protagonisté významněji zasahovat do programu či nikoliv?
|
|
|
Ekonomické souvislosti rozpadu československé federace v letech 1990-1992
Hradilová, Petra ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce hodnotí rozpad České a Slovenské Federativní republiky z ekonomického hlediska a je rozdělena na tři části. V první části charakterizuji fungování česko-slovenské federace v normalizačních letech 1969 -- 1989 a její následný rozpad. Zaměřuji se nejen na hospodářský a ekonomický vývoj, ale také na sociální a politický vývoj, jelikoţ právě ten byl ve zmíněných letech významným determinantem vývoje ekonomického. V hlavní části práce analyzuji vývoj česko-slovenské federace v letech 1990 -- 1992. Hodnotím převáţně komplikovanost federativního souţití v pluralitní demokracii. Zaměřuji se na přípravu a uvedení ekonomické reformy, kupónovou privatizaci a její rozdílné přijetí kaţdou z republik. Analyzuji rozdílný dopad ekonomické reformy na hospodářský vývoj a na hlavní makroekonomické ukazatele v kaţdé z republik. Poslední část se věnuje rozpadu federace a následným nutným změnám, jako byla například otázka určení státního občanství, problematika dělení majetku a zavedení a vývoj celní a měnové unie. Analyzuji také charakter československého souţití do roku 1992. Záměrem práce je poukázat na to, ţe ekonomické rozdíly mezi republikami nebyly dány ekonomickou reformou, a ţe tyto rozdíly měly vliv na rozpad ČSFR.
|
|
| |
|
|
Kořeny a východiska československé ekonomické reformy v šedesátých letech 20. století
Syřišťová, Adéla ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Hlavním tématem této práce jsou ekonomické reformy, které neúspěšně proběhly v průběhu 60. let v Československu. Cílem práce je odpověď na otázku ? co bylo příčinou krachu těchto reforem? Úvod je zaměřen na celkový stav společnosti a národního hospodářství ČSSR před vznikem reforem a jejich dopady na celkovou situaci v zemi. Tato úvodní část podává mnoho důvodů, proč byla situace řešena prostřednictvím ekonomických reforem. Hlavní část práce se zabývá možnostmi řešení krize v hospodářství, nejprve pomocí prohlubování a utužování socialistické ideologie, posléze ekonomickými reformami, zejména tzv. ?třetí cestou? Oty Šika (1963 ? 1968). Hlavní část práce bude věnována jejímu obsahu, průběžným diskuzím o její splnitelnosti a uplatnění v praxi. Závěr obsahuje omezující podmínky reformovaných návrhů. Proč se tyto reformy nepodařilo prosadit? Jaké zájmy mohly reformy překazit? Cílem práce je tyto otázky, co nejlépe a nejpřesněji, zodpovědět.
|
host ::
RSS.